Fotovýbava v letadle.

Protože mnozí z nás občas za snímky zvířat vyrazí i do světa a ne všude se dostaneme autem, nezbývá než použít letadlo. Není to zrovna můj oblíbený dopravní prostředek, ale čas od času se tomu člověk neubrání. Jenže jak cestovat s technikou?
Každý kdo nemá zrovna jenom kompaktní fotoaparát si jednou tuto otázku položí. Existuje tady několik základních problémů: Váha, rozměry, cena fotovýbavy a personál u přepážky na letišti. Při mojí první cestě na Aljašku, jsem si foťáky uložil pěkně do fotobatohu a v domění, že si je ohlídám sám na palubě letadla jsem vyrazil na letiště. Tam mě ale okamžitě vyvedli z omylu. Batoh nesplňoval základní podmínku a tou jsou rozměry příručního zavazadla. Protože byly větší, než povolené leteckou společností, nepustili mi batoh na palubu, ale musel jsem ho odbavit jako zavazadlo do zavazadlového prostoru. Zatrnulo mi, ale nedalo se nic dělat. Batoh tyto rozměry nesmí překročit, protože by se nevešel do přihrádek nad sedadly. Když jsem potom v Mnichově při přesedání do dalšího letadla viděl, jak letí z letadla na vozík mezi další kufry, zatrnulo mi podruhé. Oprávněně. Foťáky sice přežily, ale odnesl to stativ a sluneční clona u teleobjektivu. Bylo mi jasné, že tudy cesta nevede. Na další cesty jsem už s tímto problémem počítal a pořídil jsem si batoh, který svými rozměry tento požadavek splňoval. Problém ovšem byl v tom, že samotný batoh je dost těžký a další z podmínek kabinového zavazadla je jeho váha. Ta by neměla překročit limit, který bývá podle letecké společnosti max. 8 kg. Moje výbava váží cca 18 kg + batoh. Myslel jsem si, že když nechám batoh na zádech a budu dělat že nic neváží, proklouznu přepážkou a všechno bude v pohodě. Nebylo. Bystrá
pracovnice frankfurtského letiště odhalila můj asi o 5 kg těžší kufr s věcmi a chtěla 500 Euro za nadváhu. Protože jsem se nechtěl dát, nekompromisně ukázala na moje záda a vyzvala mně, abych batůžek postavil na váhu. Následovala obsáhlá přednáška o tom, že ani v bussines class nesmí mít cestující příruční zavazadlo těžší než 8 kg. Snažil jsem se jí vysvětlit, že jde o drahou citlivou techniku, batoh jsem rozepnul, ukázal jsem jí teleobjektivy, ale byla neoblomná. Stále trvala na tom, že fotobatoh musí jít do zavazadlového prostoru a chtěla doplatek za nadváhu. Zabralo až to, když jsem souhlasil s tím, že mi dá potvrzení, že přebírají veškerou zodpovědnost za případné poškození nebo ztrátu fotovýbavy. Začala couvat a nabídla mi kompromis. Pokud snížím váhu kufru o 5 kg, nebude mi fotobatoh vážit a pustí mě na palubu. Vzal jsem tedy obě zavazadla a šel jsem přebalovat. Nějaké "nepotřebné věci" z kufru jsem vyházel do letištního koše. Z fotobatohu jsem vyndal jedno tělo s širokoúhlým objektivem, to jsem si pověsil na krk, další objektivy a konvertory jsem nacpal do kapes. Vzniklé místo ve fotobatohu jsem využil k přemístění některých věcí z kufru. Podařilo se ma tak snížit váhu o 4,5 kg. To už jí stačilo. Při mé poslední cestě, kdy jsme s Miro Zumríkem odlétali do Karibiku, jsme už se všemi těmito záludnostmi počítali, ale letecká společnost opět překvapila. Foťáky prošly, ale nedoletěla nám ostatní zavazadla. Tam jsme měli stativy, stativové hlavy a některé další "nerozbitné" věci k focení. Měli jsme štěstí, za dva dny nám to přivezli, ale stejně jsme měli první dva dny při focení problémy.
Při cestách
menším dopravním letadlem jako je to červené na snímku výše nebo ještě menším na obrázku vlevo, klidně zapomeňte na kabinové zavazadlo. Sem vás prostě s žádným batohem nepustí a všechno musí jít do prostoru pro kufry. Tady je jediná rada - snažte se ukecat nakládající personál, aby váš batoh s fototechnikou naložil až na konec, aby na něm neležely další kufry. Nechte si na něj nalepit cedulku FRAGILE. Snažte se po příletu dostat z letadla co nejdříve a fotobatoh odebrat dřív, než na něj nahází ostatní kufry.



No a pro případ, že budete cestovat třeba hydroplánem, musíte počítat i s tím, že zavazadla se ukládají i do plováků a ty nejsou zrovna vždycky perfektně vodotěsné. Pro tyto případy je nutné techniku i s batohem pořádně zabalit, třeba do pevného igelitového pytle a otvor zalepit izolační páskou.

A jaký je závěr?
Při cestách letadlem je nutné dodržet předepsané rozměry kabinového zavazadla - váha se dá ukecat, ale rozměr ne. Použijte co nejlehčí fotobatoh, kam nacpete co nejvíce drahé a citlivé techniky (těla, objektiv, hledáčky, konvertory, databanky atd.) Pokud se chcete vyhnout problémům s nadváhou, oblečte si fotovestu, ( ideální je třeba tahle ) do jejích kapes můžete snadno před kontrolou přemístit většinu obsahu batohu, foťák s objektivem se dá pověsit i na krk. Až projdete kontrolou, dá se všechno zase přemístit zpátky do batohu. Pokud budete dávat výbavu i do kufru, použijte kufr z tvrdých materiálů (já už radši používám kufr Peli, který je sice těžší, ale dost odolný proti hrubému zacházení na letištích) Do kufru nedávejte nic, co by vám mohlo při pobytu výrazně chybět. Ztráta zavazadla je celkem běžná, většinou se najde, ale může to několik dní trvat a značně vám to může znepříjemnit výpravu za focením. Bohužel pojištění na tyto případy v podstatě nemožné, natož pojištění statisícové fototechniky.
Přeji vám hodně šťastných letů beze ztrát!