Jako každé jaro, jsem ani letos nevynechal tetřívčí tok u nás v Krušných horách. Nebyly to sice "fotografické žně", ale ten zážitek je nádherný. Když si ještě za tmy sednete do krytu, všude kolem je hrobové ticho. Jen sýc rousný ho chvílemi naruší svým voláním. Také občas zaslechnete "kvorkání" prolétající sluky. A pak najednou uslyšíte šum křídel přistávajícího tetřívka. Chvíli je ticho a pak se ozve první "pšouknutí" a tiché "bublání". Napínáte oči do tmy a snažíte se zahlédnout tmavý flek na tokaništi. Díky zapadajícímu Měsíci a světelnému dalekohledu se to daří. Pak už jen doufáte, že na místě vydrží do světla. Ne vždy to vyjde, letos odlétal dřív, než se na focení daly použít krátké časy, které jeho výskok "zmrazí". Ale nevadí, takových fotek mám za roky focení hodně a tak si sem dám alespoň pár dokumentačních jako důkaz, že jsem i letos tetřívky viděl. 🙏🏻


OM-1 Mark II, M.Zuiko Digital ED 150-400mm F4.5 TC1.25x IS PRO, ohnisko 400 mm, čas 1/20s, clona 4,5 ISO 10000